|
|
Komorníci císaře Rudolfa II.
SUCHÁNEK, Antonín
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pomocí studia individuálních kariér císařských komorníků objasnit okolnosti vzestupu a vlivu těchto osobních služebníků Rudolfa II., jejich vazby na vlivné velmože a ostatní dvořany u císařského dvora předbělohorských Čech a zasadit tyto poznatky do širšího kontextu. Pro tento účel posloužily tři nejznámější osoby, které tento úřad za vlády Rudolfa II. zastávaly. Jmenovitě Jeroným Makovský z Makové, Filip Lang z Langenfelsu a Kašpar Rucký z Rudz. Vzhledem k okolnostem jejich neslavného konce se po nich dochoval dostatek písemností, ze kterých bylo možno rekonstruovat a sestavit jejich individuální biogramy. Zkoumáním četné korespondence, dlužních úpisů, procesních aktů, listin a jiných pramenů úřední či osobní provenience uložených v Národním archivu v Praze a ve Státním archivu ve Vídni bylo možné nahlédnout do spletité sítě vzájemných mocenských vztahů císařských komorníků, jejich majetkového zázemí; rovněž bylo možné poodhalit i důvody pro rychlý společenský vzestup, jehož vrcholem bylo přijetí do českého rytířského stavu, a odpovědět i na některé otázky spojené s touto problematikou. Součástí diplomové práce je i doprovodný obrazový materiál.
|
|
| |
|
|
Vláda Marca Aurelia aneb stoicismus v politických rozhodnutích
Vošček, Lukáš ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá filozofií a vládou římského císaře Marca Aurelia. Cílem této práce je zjistit, jak stoická filozofie ovlivnila Marca Aurelia a jeho politická rozhodnutí. Ačkoliv bývá obecně považován za představitele stoicismu, práce v prvním bloku zkoumá, do jaké míry, případně zda vůbec, stoikem byl. V úvodu je tedy popsán stoicismus obecně, načež navazuje představení dvou zástupců mladší stoy - Senecy a Epiktéta, z jejichž myšlenek práce v následujících částech čerpá. Jejich stoické myšlenky jsou porovnávány s filozofickými úvahami Marca Aurelia, které jsou obsaženy v jeho jediné filozofické knize - Hovory sobě. Myšlenky tohoto díla jsou v práci detailně analyzovány za pomoci kvalitativní obsahové analýzy. Na základě této části zabývající se samotnou filozofií je možné zodpovědět první výzkumnou otázku, tedy do jaké míry byl Marcus Aurelius stoikem. Ve druhém bloku pak práce mapuje důležitá a kontroverzní politická rozhodnutí, která Marcus Aurelius za své vlády učinil. Poznatky získané z historické literatury jsou doplněny vlastní interpretací provázanosti se stoicismem, což vytváří podklad pro zodpovězení druhé výzkumné otázky, tedy do jaké míry byla císařova politická rozhodnutí ovlivněna filozofií stoicismu.
|
|
|
Doba vlády byzantského císaře Justiniána I., 527-565
Žaludová, Jaroslava ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Doba vlády byzantského císaře Justiniána I., (527 - 565)" pojednává o životě a vládě byzantského císaře Justiniána I. Cílem práce je zachytit Justiniánovu snahu o symfonii mezi státem a církví. První kapitola nás uvede do doby, která Justiniánově vládě předcházela a seznámí nás s politickými a dynastickými dějinami. Od druhé kapitoly se práce zabývá svým hlavním tématem, císařem Justiniánem, jeho životem a vládou a jeho zahraniční, vnitřní a náboženskou politikou. Závěrečná část práce se věnuje zhodnocení císařovi osobnosti.
|
|
|
Náboženství a politika Rudolfa II. Habsburského
Butakov, Vadim ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce je zaměřena na dobu před nástupem Rudolfa II. Zde jsem nastínil stav českého království, postavení nekatolíků v Čechách a boj o Českou konfesi. Abych čtenáře seznámil s tehdejší politickou a náboženskou situací, je také důležité je seznámit s výchovou a vladařskými začátky Rudolfa II. Ve druhé části jsem se snažil popsat průběh zápasu o Majestát a komplikace, které ho doprovázely. Moje práce zahrnula popis náboženské a politické situace v Čechách, od druhé poloviny 16. století, až po Bílou horu. Pro práci jsem použil odbornou literaturu, slovníky a některé vydané historické prameny.
|
|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
|
| |
|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
|
|
Náboženství a politika Rudolfa II. Habsburského
Butakov, Vadim ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce je zaměřena na dobu před nástupem Rudolfa II. Zde jsem nastínil stav českého království, postavení nekatolíků v Čechách a boj o Českou konfesi. Abych čtenáře seznámil s tehdejší politickou a náboženskou situací, je také důležité je seznámit s výchovou a vladařskými začátky Rudolfa II. Ve druhé části jsem se snažil popsat průběh zápasu o Majestát a komplikace, které ho doprovázely. Moje práce zahrnula popis náboženské a politické situace v Čechách, od druhé poloviny 16. století, až po Bílou horu. Pro práci jsem použil odbornou literaturu, slovníky a některé vydané historické prameny.
|
|
| |
host ::
RSS.